Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

» BIO

O ŠPALDĚ


Špalda je neprošlechtěná prastará odrůda pšenice. Obsahuje více minerálních látek, vitamínů skupiny B a je lépe stravitelná než pšenice. Vláknina ve špaldovém zrnu na sebe váže škodlivé látky z organizmu a tím působí jako prevence vážných onemocnění. Špalda je vynikající při léčení některých alergií, působí regeneračně na buňky a chrání organizmus proti infekcím. Špaldový chléb má jemně ořechovou chuť a velmi dlouho vydrží vláčný a čerstvý.


 


O POHANCE

Renesanci zažívá pohanka, která v minulosti patřila na Valašsku i v jiných podhorských oblastech k nejrozšířenějším obilninám. Ve Frenštátě pod Radhoštěm ji dodnes zpracovává Zdeněk Šmajstrla. Pohankářství má v jeho rodině tradici dlouhou více než 130 let. "Nejdříve se tímto řemeslem zabýval praděda Josef, pak děda František a po něm Arnošt, můj otec," vyjmenovává pan Šmajstrla své generační předchůdce. Starý mlýn, který už připomínal spíše muzejní exponát, musel být uzavřen pouze v období druhé světové války a potom krátce po únoru 1948. Brzy však úředníci z tehdejšího národního výboru usoudili, že se jedná o užitečnou službu obyvatelům a k jeho provozu vydali příslušné povolení. Zdeněk Šmajstrla původně pracoval jako učitel. Teprve po smrti táty, když vyřizoval některé nedokončené zakázky, dospěl k rozhodnutí v tomto oboru pokračovat a stal se tak čtvrtým pohankovým mlynářem svého rodu. "S kamarádem jsme sestrojili vlastní stroj k loupání pohankových zrn mechanickým způsobem. Při zpracovávání obilniny tak nedochází k ničení vitamínů, které obsahuje," říká Z. Šmajstrla. Podle něho je současný trh zahlcen levnou pohankou dováženou z Ukrajiny a Ruska, kterou výrobci loupou zahříváním. ťVšechny hodnotné látky se při použití této technologie ztratí. Tato pohanka je na rozdíl o naší bezcenná," vysvětluje Z. Šmajstrla.

Historickou pravlastí pohanky seté jsou oblasti jihovýchodní Asie. V počátečním stadiu klíčení vyžaduje slunečné počasí a v době dozrávání je citlivá na kolísání teploty vzduchu. Podle slabé kořenové soustavy lze usuzovat, že se pohance nejvíce daří v provzdušněných půdách, které jsou dostatečně zásobeny živinami. Protože je náchylná k lámavosti, rostla zřejmě nejvíce na místech chráněných před větrem. Podrobnou analýzou vědci dospěli k závěru, že oblast původního výskytu pohanky seté byla v Himálajích, kde se pro ni nalézají lokality s vhodnými klimatickými i půdními podmínkami. Poté, co lidé tuto obilninu domestikovali, se její pěstování rozšířilo do Číny a Indie. Národy severní Indie ji znaly už před 2 500 lety. Původ obilniny lze odvodit i od názvů v jednotlivých zemích. Číňané jí říkali ciao-maj, což je spojení slov ciao (pšenice) a maj (ječmen). Bulhaři, Rumuni, Estonci, Finové, Poláci, Slováci a Češi odvozují její název od slov grečicha, tatar, tatarka. Tato pojmenování vznikla pravděpodobně v souvislosti s nájezdy Tatarů ve 13. století, kteří ji ve svých kožených měšcích zavěšených u koňských sedel do našich zemí dovezli. Původní domácí obyvatelstvo je považovalo za pohany a tento název se později ujal i pro obilninu.

Pohanka je cestou ke zdravé stravě. Po dlouhých letech zažívá pohanka jako plodina s léčebnými účinky svůj comeback do naší kuchyně. Pokrmy z ní upravené jsou výživné, hodnotné a hlavně jednoduché. Nejjednodušší strava bývá zpravidla nejzdravější. Naši předkové, kteří jedli zdravěji, by se určitě velmi divili, že dnešní hospodyně již nevaří prosné knedlíky nebo nepečou krupkové koláče. V posledních letech stoupá zájem o pohanku nejen v Evropě ale i v dalších oblastech světa. Pěstitelské plochy se zvýšily na americkém kontinentě; pohanku více konzumují lidé v Kanadě, Chile i na Floridě ve Spojených státech. Renesance pohanky v České republice je motivována jejími léčebnými účinky. Dlouhodobým studiem výživy došlo k docenění tzv. vysoko zbytné potraviny neboli vlákniny, jakou je pšeničná trhanka, kukuřičná krupice, rýže Natural, jáhly, pohanka, kroupy a ovesné vločky. Tyto celozrnné obiloviny jsou právem považovány za nezbytné po náš zažívací trakt, v němž fungují jako hygienická služba se schopností čisticí, a to jak mechanickou, tak biochemickou, tzn. že urychlují metabolismus a jsou schopné vázat na sebe některé toxické látky, hlavně tuky a cholesterol. Vhodnou výživou předcházíme rakovině tlustého střeva a předčasnému kornatění cév. Kuchyňské využití pohanky je opravdu přebohaté, fantazii se meze nekladou. Masa můžeme podle chuti obměňovat, přílohy mohou být kořeněné i úplně přírodní. Pokrmy lze upravit i podle toho, zda je konzumují děti, dospělí, starší lidé či nemocní. Pohanka chutná i léčí. Je dietní, bezlepková. Pohanku lze bez nadsázky nazvat Královnou zdravé výživy.

Pohanka je jednoletá rostlina z čeledi rdesnovitých (Fagopyrum esculentum) patřila dlouho k málo známým obilninám. V poslední době však zájem o ni prudce vzrůstá, a to nejen mezi vegetariány a makrobiotiky. Semeno pohanky obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo, měď, mangan, zinek. Z vitaminů skupinu B, cholin, rutin a tokoferol (E). Nejvíce je tato obilnina ceněna pro vysoký obsah bioflavonidu rutinu, obsaženého v semenech i slupkách. Působí léčivě na cévy v celém organismu. Vrací jim pružnost a spolu s přítomným vitamínem E léčí na cévách chorobné změny. Zmírňuje potíže s křečovými žílami na nohou. Účinek rutinu ještě násobí vitamín C, proto je nezbytné jíst k pohance syrovou zeleninu. Rutin s vitaminem C snižuje riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice. Pravidelná konzumace pohanky (alespoň tři krát týdně) spolu s pitím odvaru z lněného semene a zvýšeným příjmem vlákniny vyléčí během měsíce hemoroidy. Pohanka je rovněž velmi výhodná k detoxikaci při těhotenství a vůbec jakékoli autointoxikaci (sebeotravě). Známý je léčebný účinek pohanky při praskání žilek v oku, obličeji, při zvýšené krvácivosti, žaludečních a dvanáctníkových vředech, střevních nádorech či při silné a déletrvající menstruaci. Obsah vitaminů B1 a B2 pomáhá tělu aktivovat energii podporující činnost nervů. Příznivě se ovlivňuje stavy podrážděnosti, nechutenství a bolesti hlavy. Velmi důležitým vitaminem obsaženým v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem. Zároveň napomáhá při odbourávání nahromaděného tuku v játrech. Pohanka obsahuje kyselinu linoleovou, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti srážení krve v cévách. Lipidy z pohanky obsahují 0,2 procenta fyziologicky aktivních rostlinných sterolů - sitosterol a compesterol, které snižují vstřebávání cholesterolu z potravy. Vzhledem k obsahu škrobů a plnohodnotné bílkoviny podobné živočišným (aminokyselinám lyzinu, metioninu a triptofanu) poskytuje pohanka vynikající plnohodnotnou stravu. Minerální látky a stopové prvky (zvláště vápník) jsou v pohance významné při těhotenství a v geriatrii (tedy pro starší občany). Pohanka je bezlepkovou obilninou. To ocení zejména diabetici a pacienti, pro které je bezlepková dieta životní nutností. Abychom zachovali pohance její důležité léčivé komponenty, v žádném případě ji nevaříme, pouze spaříme vařící vodou a necháme pod utěrkou nabobtnat! (Na jeden díl pohanky dáváme dva díly vřelé vody). Jako vynikající lék hodnotí lékaři také pohankový med, který obsahuje velké množství rutinu. Tento med však ztrácí své léčebné účinky, dáváme-li ho do vřelých čajů. Lepší je počkat, až tekutina trochu zchladne.

 



O HOŘČIČNÉM SEMÍNKU

Patří do čeledi brukvovitých. Pěstuje se v Rusku, od 9. století ve střední Evropě, kam se rozšířilo ze Středomoří. Původní pravlastí, ještě planých druhů, je oblast severoafrického pohoří Atlas. Obsahuje glukosinoláty, fenolické sloučeniny, které jsou hořké. Používaly se proto jako kořenící přísada do jídel a také jako léčivka již ve starověku. Semínko je žluté, černé, červenohnědé či hnědé, lehce stravitelné, prokrvuje trávící trakt, urychluje látkovou výměnu, zlepšuje metabolizmus a pomáhá vylučovat prostřednictvím jater a ledvin toxiny z těla. Léčivé vlastnosti hořčice zaručují zdravý a klidný spánek a působí preventivně na vysoký krevní tlak a migrény. Má protirevmatické vlastnosti, zejména při onemocnění pohybového ústrojí upravuje funkci vnitřních orgánů. Blahodárně působí na činnost střev a pomáhá při tvorbě žluči.